Krajinářské zákulisí
Nejsem typ člověka, který si na každém kroku fotí selfíčka nebo vybízí ostatní, aby mě neustále fotografovali, takový styl sebeprezentace mi je na hony vzdálený, ale za mnoho let fotografování se to zkrátka děje samo, že tu a tam mi kamarádi nebo účastníci mých workshopů pošlou fotografii, na které figuruji. No a když na ní figuruji pěkně, tak mi i dělá radost, vystavit jí.
New York, ranní soustředění
Dvorním fotografem a autorem nejvíce fotografií, kde se nachází má maličkost, je pravděpodobně VOJTa Herout, asi proto, že je se mnou někde na cestách ze všech kamarádů nejčastěji. Hodně jsem toho také projel s Ivanem Anderlem a Michalem Baladou.
Já a Skogafoss
V plné kráse i s měchemFotografie tak mám díky kamarádům z mnoha míst Česka i zahraničí. Nejsem sběratel zemí, které jsem navštívil. Mám sice rád nová zajímavá místa, ale daleko raději se vracím na lokality, které mě nadchly, opakovaně, za různých fotografických podmínek a v různých ročních obdobích. Proto již počítám své návštěvy např. Skotska nebo Toskánska v dvojciferných číslech.
Na Křížovém vrchu
Z českých míst, kde jsem nejčastěji fotografoval samozřejmě a jednoznačně vévodí Praha, ale ta se nemůže počítat, tady žiju a je tak snadné podlehnout jejím svodům. A mimo Prahu to je milované České a vlastně i hned za hranicemi Saské Švýcarsko. Myslím, že to je ta nejzajímavější krajina u nás, ale rozhodně není jediná zajímavá a krásná. Na to, jak jsme malý stát, toho máme u nás ukryto neskutečně moc!
Dlouhé písečné pláže u polského Baltu
A nakonec, mám já vůbec nějaký sen, nějaké místo, kam bych se rád vypravil a ještě se mi to nepovedlo? Zde by asi skoro každý dokázal vyjmenovat plno krásných a zajímavých míst na zemi, já vlastně také, ale ne, nemám žádné nesplněné sny, jsem úplně spokojený s tím, co jsem viděl a až mě to někam bude lákat natolik, že to bez toho nevydržím, tak se tam vypravím.
